Europoslanec Strejček obhajoval rovnou daň
Europoslanec Strejček obhajoval „takzvanou“ rovnou daň
Asi dvacet pět občanů Havlíčkova Brodu v pátek 24. 2. dalo přednost výkladu poslance Strejčka a pana Macha (oba ODS) o politice své strany v daňové oblasti před hokejovým zápasem Česká republika vs. Švédsko. S některými z omylů, které zazněly, Vás seznámím.
Omyl první – byla vyzdvižena úspěšnost zemí praktikujících rovnou daň. Jsou to země Pobaltí, Rusko, Ukrajina, Rumunsko a Slovensko. Byly porovnávány se zeměmi Evropské Unie. Výklad pana poslance byl podobný tomu, jaký jsme zažili ve školách v padesátých letech. Tehdy se učilo, že Sovětský Svaz je v procentním přírůstku čehokoliv mnohonásobně úspěšnější než USA. Úmyslně se zapomínalo na výchozí hodnoty zmíněných veličin u obou států. Dokonce výše uvedení lektoři opomněli uvést, že ČR se svou hospodářskou úrovní převyšuje výše uvedené země a přesto má růst HDP (hrubý domácí produkt) srovnatelný i vyšší, a to i bez rovné daně.
Omyl druhý – vyrovnání DPH na jednotných 15 procent nic neznamená, neboť i dnes v tzv. nákupním košíku občanů je průměrné DPH 14,6 procent. Lektoři však zapomněli na to, že obsah obvyklého nákupu většiny lidí, jsou spíše potraviny a ne nová auta, domácí kina atd., a tudíž ti by na rovné dani jen ztráceli. Naopak musím uznat za dobré, že na dotaz, jak je to s navrhovanou nulovou daní na potraviny místopředsedy ODS Tlustého, se od tohoto výroku pánové lektoři distancovali.
Omyl třetí – složená daňová kvóta stoupá, platíme státu stále více daní. Toto je opět omyl – každým rokem se mírně přibližoval tzv. den daňové svobody. A rok 2006 jistě nebude výjimkou proto, že další úpravy daňových zákonů zkrátí dobu, kdy pracujeme „pro stát“, a doba výdělku „pro nás“ bude delší. Jen připomenu některé změny – společné zdanění manželů, OSVČ uplatňující náklady procentem, snížení zdanění firem atd.
Omyl čtvrtý – za složitost daňových zákonů může vláda ČSSD. Ano, jsou složité, ale tyto daňové zákony vznikly roku 1992 za vlády s ODS. Dokonce se stávaly složitějšími a složitějšími proto, aby se zabránilo stále vynalézavějším daňovým únikům.
Říká se, že papír snese všechno. Tentokrát to bylo promítací plátno, které všechno muselo snést. Za pravdu jsem dal řečníkům v jednom. Hokej nedopadl podle našich představ, a účastníci nemusí litovat ztráty času u televizoru. Naopak se přítomní mohli poučit, jak „výhodná“ by byla rovná daň v režii ODS. Jelikož jsem mohl klást otázky, také nelituji svého času.
Cesta Vysočiny březen 2006