Znovuzahájení provozu letiště

K znovuzahájení provozu chrudimského letiště 15. července 2006

Vše to začalo pokusem o likvidaci letiště a létání v Chrudimi. Nejprve to byly stížností pana Berana na hluk, vytvářený jednak armádou, jednak cvičícími akrobaty Chrudimské čtyřky. Ukázalo se však, že zničit armádu nedokáže, tak alespoň vrhl na aeroklub. Ale hlukové studie neukazovaly na nadměrný hluk. Nastala další etapa, kdy se ukázalo, že aeroklub platí nájem armádě, ale plocha letiště patří Pozemkovému fondu. Armáda tudíž nájemní smlouvu za vzletovou a přistávací dráhu ukončila. Pozemkový fond následně převedl pozemky letiště na Armádu ČR. Licence na provozování letiště však mohla být opět aeroklubu vrácena, když armáda dráhu aeroklubu opět pronajme. Zprvu to vypadalo, že létání stojí v cestě jen maličkost – smlouva s armádou.

A to byla jediná nesrovnalost, pro kterou byla odebrána aeroklubu licence k provozování veřejného vnitrostátního letiště.Pan Beran se ale nevzdal a zpochybňoval existenci letiště vůbec. Přestože je letiště v územním plánu a je řádně zkolaudováno, tvrdil, že právně letiště neexistuje. Dařilo se mu i přesvědčit představitele armády, že nemohou uzavřít smlouvu s aeroklubem. Mezitím se Chrudimská čtyřka stěhuje do Jaroměře, s největší pravděpodobností natrvalo. Je zapotřebí ještě upozornit na podivnou pozici dvou vedoucích zástupců města, zvláště pak starosty Libého, jehož účinkování zvláště v souvislosti s jednáním mezi ním a kompetentními orgány státní správy bylo vůči aeroklubu naprosto negativní.

Na podporu letiště byla vytvořena petice. Vyslovilo se na ní přes čtyři tisíce občanů. Podpora vyvrcholila ještě shromážděním na chrudimském náměstí, kterého se zúčastnilo přes tisíc Chrudimáků. Na radnici dorazila ještě další petice, a to od občanského sdružení Zóny klidu Chrudimsko. Její věrohodnost značně utrpěla velkým množstvím falešných podpisů. Někteří z těch, kteří byli někým podepsáni, podali státnímu zastupitelství trestní oznámení na neznámého pachatele. Ale policie ani státní zástupce po dvou letech jim nedali zprávu o prošetření a hledání pachatele. K jakým závěrům vyšetřování dospěla policie?

Letiště mohla používat jen ultralehká letadla. Bylo tak proto, že plochy pro jejich vzlet a přistání jsou méně náročné a ošetřeny příslušnými nájemními smlouvami. Ani to se panu Beranovi nelíbilo, ale nemohl s tím nic dělat.

Teprve nyní se zdařilo podepsat nájemní smlouvu s armádou na pozemky vzletové a přistávací dráhy. Tím byl odstraněn největší problém aeroklubu. Úřad pro civilní letectví provedl kontrolu připravenosti k létání, určil podmínky, za kterých lze létání provádět. Byly dohodnuty např. koridory, jak vzlétat, přistávat. Příslušníci aeroklubu budou dodržovat tyto požadavky, aby nemohlo dojít k oprávněným stížnostem. Naopak sdružení Zóna klidu Chrudimsko vč. pana Berana by neměla mít oprávněnou příčinu si stěžovat.

Snaha našich předků, tradice létání a parašutizmu se Chrudimi navrátila. Zbytečně však byly ztraceny více než dva roky. Domnívám se, že tak jako většinově schválilo Zastupitelstvo města Chrudimě usnesení o podpoře letiště a létání v Chrudimi, tak jak je uvedeno ve Strategickém plánu Chrudimě letiště co výrazný kladný a tradiční prvek a dále jak se jeví význam létání soukromých osob z hlediska cestovního ruchu v budoucnosti, že je rozhodnutí o znovuzprovoznění letiště správné. Naopak bych viděl ještě větší otevření provozu letiště občanům, turistům a mládeži.

Na závěr několik slov k tradici letiště v Chrudimi. Koncem roku 1937 schválilo zastupitelstvo Chrudimě smlouvu o stavbě leteckých kasáren vč. letiště a chrudimská obec se zavázala opatřit pozemky, zaplatit třetinu částky na koupi staveniště, postavit kasárna, zajistit stavební náklady, realizovat veškeré stavební práce atd. Realizace stavby se očekávala do léta 1939. Od té doby – s výjimkou války - se datuje velice plodná a slibná historie všech druhů leteckého sportu na letišti v Chrudimi. Tato tradice může pokračovat.

červenec 2006