Den daňové svobody
Den daňové svobody, Forbes a cestující důchodce
Co mají společného tři výrazy v titulku. Je to současné daňové zatížení v České republice. Den daňové svobody vyjadřuje den, do kterého tzv. děláme „na stát“, a od kterého teprve „pro sebe“. Srozumitelněji řečeno, do tohoto dne teoreticky v průměru vyděláváme z celoročního výdělku na daně, sociální a zdravotní pojištění a teprve po tomto datu jakoby celý výdělek můžeme použít pro vlastní spotřebu. Ještě pro úplnost je zapotřebí dodat, že pod pojem výše uvedené daně se myslí nejen daň z příjmu, ale i další daně, zvláště daň z přidané hodnoty, spotřební daň…
Letošní den daňové svobody bude proti loňsku o něco dříve a jak se jeví, tak tomu bude v následujících letech, neboť budou účinné daňové úpravy jako jsou u daně z příjmu společné zdanění manželů, snížení sazeb ve spodních dvou pásmech a zvýšení paušálu výdajů u osob samostatně výdělečně činných.
Průzkum ekonomického časopisu Forbes z 56 zemí světa nám určil 17. příčku nejvyššího daňového zatížení – rozumí se opět nejen daní, ale i povinného sociálního a zdravotního pojištění. Jak snadno se zapomíná, co všechno se pořizuje z daní a pojištění nejen pro fungování státu, krajů a obcí, ale také pro naše potřeby jako je zdravotní péče, jako jsou důchody, bezplatné školství, atd. Snadno se zapomíná nebo záměrně nepřipomíná, že v těch zemích, kde je daňové zatížení nižší, tam zpravidla právě výhody solidárního chování nejsou nebo jsou různou měrou omezeny. Můžeme si tedy vybrat, buď budeme vzájemně solidární a umožníme potřebným bezplatnou lékařskou péči, všem nadaným dětem možnost studovat a důchodcům slušné stáří, nebo pro nedostatek prostředků budou starší lidé spát pod mostem, plnit márnice a mladí končit na ulici nebo v lepším případě v nejméně kvalifikovaných profesích. Výše uvedený průzkum časopisu Forbes však uvádí, že daňové zatížení většiny „starých“ zemí EU je vyšší než u nás a to bez ohledu na to, co a jak stát z těchto odvodů zajišťuje.
Ještě je zapotřebí vysvětlit, jak s tím souvisí vlakem cestující důchodce. On mne energicky a velmi důrazně přesvědčoval, jak mé odvody daní a pojištění jsou neúměrně vysoké proti odvodům v jiných zemích. Zvláštní přístup důchodce, který díky těm, kteří pracují podle zásad solidarity, dostává důchod.
Bohužel jsem tomu pánovi nepřipomněl, že i díky mým odvodům má svůj důchod a právě takový jaký má. A že kdybych odváděl méně, mohl by ho mít nižší. A naopak.
březen 2006