Od ledna se změní život na některých radnicích
Od ledna se změní život některých radnic
Posledním dnem tohoto roku ukončí svou činnost okresní úřady a prvním dnem roku 2003 převezmou větší část jejich činnosti městské úřady v obcích s rozšířenou působností, jinak zvané obce III nebo lidověji "malé okresy". Dochází tak k poslední etapě reformy veřejné správy - ke sloučenému modelu samosprávy a státní správy. Tento model má především přiblížit občanům téměř všechna vyřizování na úřadech do co nejbližších míst.
Při přípravě reformy veřejné správy docházelo k značné diskusi, a to jak v Parlamentu, tak v politických stranách a také v obcích. Nejprve v prvé etapě vzniklo čtrnáct krajů, ty se ukázaly pro členění v Evropské unii jako malé, tak se zase jen "pro Evropu" sloučily do větších celků zvaných NUTS 2. I když jsou kraje samosprávné, neboť zastupitelé kraje jsou voleni podobně jako zastupitelé obcí, tak na krajský úřad průběžně přechází část kompetencí státní správy z okresu a s nimi i značná část okresních úředníků. Většina zbylých úředníků okresních úřadů však přejde na městské úřady obcí III včetně vybavení svých kanceláří, finančního zajištění s eventuelní možností v okresních městech zůstat ve stávajících prostorech.
Teď se trochu jinak. Jako minimální z hlediska efektivity se uvažovalo s 15ti tisícovým počtem obyvatel v rámci území "malého okresu". Když se jednalo o tom, která všechna města budou "malými okresy", tak byl značný zájem i mnohých měst s menší spádovou oblastí. Docházelo k značným diskusím mezi nimi k získání obce III a tím snad i k možnosti většího vlivu na dění v okolním území. I parlament řešil otázku kolik pověřit obcí takto rozšířenou působností. Od návrhu pověřit pouze okresní města se došlo přes poslaneckou sněmovnou schválených 194 měst po konečných senátem navýšených 205 obcí. Starostové parlamentem schválených obcí však dnes počítají, zda jim postačí přidělené finanční prostředky na převedenou státní správu, zda nebudou muset i přidat na předané úředníky z městského rozpočtu. Co se stane tehdy, když z různých důvodů nepřejdou problémů znalí úředníci na pracoviště v jiných místech okresu? Potom sice přejde tabulkové místo, přejde i vybavení kanceláře, obec i tak dostane na úpravu nebo výstavbu budov, ale ve vlastní režii už bude zajišťovat proškolení odborné způsobilosti těchto pracovníků. Okresní města jsou skutečně ve výhodě.
Jaká je situace v okrese Chrudim. Parlament ze čtyř měst okresu schválil pouze Chrudim a Hlinsko. Další města nebyla odsouhlasena pro malou spádovou oblast. Vznikl sice nesymetrický stav, kdy pod Chrudimský městský úřad připadne 80 procent bývalého okresu. Městský úřad v Chrudimi se rozroste ze svých kolem sta pracovníků o dalších 119 úředníků okresního úřadu a ještě je otázkou, zda úřad nebude nucen ještě přijmout další pracovníky pro účtárnu, úklid, počítačovou síť atd. Lze očekávat problém, zda stačí finanční prostředky přecházející na městský úřad s převáděnými pracovníky. Nemohu opomenout také to, že pracovníci "okresu" jsou lépe zařazeni než jsou pracovníci "města", a tedy bude nutné se vyrovnat s touto skutečností. Rovněž pro splnění základního cíle reformy bude vhodné vytvořit odloučená pracoviště alespoň ve dvou vzdálenějších větších městech. Dnešní vedení radnice a městského úřadu se těmito problémy už nyní musí zabývat, neboť nově zvolení zastupitelé a uvolnění funkcionáři budou mít jen něco přes měsíc na to, aby se seznámili mimo samosprávy města ještě s realitou převedené státní správy.
Právo - Pohled 2002