Druhá část obchvatu města je prioritou ČSSD na příští volební období

Po desetiletí bylo přáním občanů Chrudimě zbavit se dálkové silniční dopravy středem města. Chrudim byla a konečně částečně ještě je křižovatkou dvou silnic první třídy. Silniční doprava značně narostla a stále narůstá. Právě severojižní směr od Hradce Králové a Pardubic na Žďár ve více než dvou desítkách tisíc vozidel zatěžuje neúměrně náš život. Nejprve bych připomněl něco z historie první části obchvatu, kdy jsme sociální demokraté hráli významnou roli.

Ke konečnému rozhodnutí zastupitelstva města o změně územního plánu s rozhodnutím o východní trase vedení obchvatu města došlo 26. března 2001. V roce 2000 se stala ČSSD koaličním partnerem v Chrudimi. Jako nejdůležitější problém města byl námi jednoznačně označen obchvat. Po naší intervenci u tehdejšího předsedy vlády Miloše Zemana byl 30. března 2001 schválen ministerstvem dopravy investiční záměr na první část obchvatu od Medlešic po křížení I/17 a I/37 ve směru na Kočí.

Naší iniciativou bylo také na 8. června 2001 svoláno jednání zástupců ministerstev dopravy, místního rozvoje, životního prostředí, průmyslu a obchodu, zástupců kraje, krajského úřadu, poslanců, policie a dalších, pochopitelně i města. Na tomto jednání se probraly tři hlavní oblasti – vlastní stavba I/37, pokračování obchvatu kolem Slatiňan a přeložka silnice I/17 a její návaznost na obchvat I/37. Vzhledem k tomu, že na jednání byli přítomni Pavel Švagr, ředitel Fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a Bohumil Vebr, ředitel pardubické správy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), toto jednání bylo zásadní pro spuštění prací na chrudimském obchvatu. Projednaly se jednak možnosti financování Fondem dopravní infrastruktury jako jmenovité stavby schvalované parlamentem, a také zadání projekčních prací – dokumentace k územnímu řízení schválené první části obchvatu, zadání investičního záměru druhé části obchvatu – kolem Slatiňan, prosazení celé stavby do priorit dopravní infrastruktury pardubického kraje a možností zahrnutí stavby do plánu SFDI. Toto jednání považuji za zásadní pro spuštění stavby, proto jsem mu věnoval více pozornosti.

Na tomto místě uvedu několik milníků této zdaleka nejdůležitější a nejnáročnější stavby za státní peníze pro naše město – stavby první etapy obchvatu za 1,5 miliardy korun. V roce 2005 vydáno územní rozhodnutí, v roce 2006 zahájen výkup pozemků, v roce 2009 vyhlášeno výběrové řízení na zhotovitele a uzavření smlouvy se zhotovitelem (sdružení firem Eurovia, M-Silnice a PSVS Praha), v roce 2011 vydáno stavební povolení a prováděn archeologický průzkum, od prosince 2012 byly postupně schvalovány parlamentem peníze do rozpočtu SFDI. Důležitá pro tuto stavbu byla návštěva ministra Zbyňka Stanjury v Chrudimi v lednu 2013, kdy mu byla předána petice pořízená ČSSD s více než 3500 podpisy občanů žádajících urychlené pokračování stavby. V březnu 2013 bylo předáno zhotoviteli staveniště stavby a konečně se stavba postupně rozjela – přeložka horkovodu, okružní křižovatka U Guláška, jednotlivé mosty a estakáda, mimoúrovňové křižovatky. V prosinci 2015, konkrétně 16., byla první část obchvatu otevřena. Ještě den před otevřením první části obchvatu si lidé trasu mohli projít, projet na kole nebo kolečkových bruslích. Zatím posledním realizovaným krokem bylo otevření druhého severního sjezdu do Pardubické ulice včetně malé okružní křižovatky u Medlešic. V tomto místě se projektuje a bude vybudována další mimoúrovňová křižovatka umožňující najetí na obchvat z Pardubické ulice.

Nebylo však vše bez problémů. Byly to výkupy pozemků, které donutily stavbu dělit do zdánlivě nenavazujících úseků, za ministra Víta Bárty pozastavení prací, i v jistou chvíli názor města, že stavbu státu nelze městem ovlivňovat. To poslední samozřejmě není pravda, zásadní význam z hlediska hluku, smogu, nervů a bezpečnosti má vymístění tranzitního proudu více než 25 tisíc vozidel z centra města, rozmělnění dopravy do více tras řidičů, kteří mají za cíl právě Chrudim. Lze říci, že již první část obchvatu výrazně pomohla zlepšit život města.

Nemohu si odpustit poznámku k slavnostnímu otevření první části obchvatu. Reprezentace zástupců institucí byla více než důstojná. Mezi stříhajícími pásku jsem však postrádal toho, který se nejvíce o stavbu zasloužil a celé ty roky – mimochodem 15 let – stavbu řídil. Asi bych chtěl mnoho, kdyby na tomto posledním aktu dostali do rukou nůžky i ti, kteří se svou konkrétní prací se zasloužili o přípravu, o projekt stavby, řídili průběh prací a řešili každodenní problémy.

Zde bude pokračovat druhá část obchvatu Chrudimi ve směru na Slatiňany.

První část obchvatu však vrací dálkovou dopravu do Chrudimě v jižní části města. Druhá část obchvatu – kolem Slatiňan – definitivně vymístí provoz z intravilánu obou měst a také zrychlí a učiní bezpečnější trasu silnice I/37. Perspektivu tato část má příznivější, neboť rozpracované dílo se má dokončit. Dokumentace vlivu na životní prostředí – EIA – byla nejen zpracována, ale i po určitých nejasnostech byla schválena, výkupy pozemků z velké části jsou uzavřeny, projednává se dokumentace ke stavebnímu povolení a soutěží archeologický průzkum. Nenalezne-li se žádný zádrhel, zbývá vydat stavební povolení, vybrat v soutěži zhotovitele a pak už jen pracovat. Stavba již není tak náročná v terénu a tak termín dokončení by mohl být uprostřed příštího volebního období - to je koncem roku 2020, kdy se otevře celý obchvat Chrudimě a Slatiňan. Jen doufám, že výhled úspěšného završení díla si nepřivlastní pouze některé z místních volebních uskupení, tak jak se stalo ve volbách roku 2014.

Pro období 2018 až 2022 období má město a jeho reprezentace ještě další úkol, a to vymístit z města průjezd vozidel dálkové dopravy ze směru Čáslav na Vysoké Mýto, Litomyšl a Svitavy. Zároveň připojit průmyslovou zónu západ přímo na přeložku silnice I/17. Vyhledávací studie se zpracovává. Opět se jedná o státní stavbu, ale její realizace je především v našem zájmu. Městu by se dálková doprava tak zcela vyhnula a tím výrazně zlepšila klima v ulicích.