Lež o jednání pětice měla krátké nohy, jako vždy to bývá

Jako první je zapotřebí znát, kdo byl svolavatelem schůzky prezidenta s pěti vysoko postavenými politiky ČSSD, mezi nimi však chyběl předseda. Zřetelně se jednalo za zády, tedy bez vědomí, předsedy. Když předseda se nemohl schůzky zúčastnit, tak mu měli o návštěvě prezidenta předem říci, domluvit téma rozhovoru, potom předsedu informovat, nic netajit… Nic takového se však neodehrálo. Předsedu neinformovali, lhali, i koleno by si nechali vrtat, než říci pravdu, a když už museli kapitulovat a přiznat se, zdůvodňovali to příslibem mlčenlivosti.

Tak se nabízí další otázka, zda a kdo si slíbil mlčenlivost. Je-li to vůbec pravda o té mlčenlivosti, může to být opět lež nebo mlžení nebo jen výmluva. Mezi kým měl závazek mlčení vzniknout? Kdo ji a komu slíbil? Zda měla být mezi pěti spiklenci nebo mezi spiklenci a prezidentem a nebo to spiklenci pouze slíbili prezidentovi. Budeme to vědět od někoho z pětice nebo se k tomu vyjádří prezident. Ten je však nemocný s kolenem a tak se odmlčel. Nebo je to pod jeho rozlišovací schopnost důležitosti a tudíž těch pět ho vůbec nezajímá.

Nakonec zbývá ještě znát, čeho se schůzka týkala. Proč její existenci účastníci tajili? Proč se někdo zavazoval mlčenlivostí, když by se jednalo jen o věci spojené s právě proběhlými volbami? Nebo šlo o tak bezvýznamné věci, za které by se mohli jen stydět, kdyby je sdělili veřejnosti?

K napsání této úvahy mne přivedl Tomio Okamura. Vyjádřil se, že někdy je správné lhát. Přirovnal dnešní situaci k době války slovy, že gestapu také zalžete, kde jsou partyzáni. Tak to hodně kulhá, není válka, přátelům se nelže, národu tím spíše ne. Michal Hašek a Jeroným Tejc, Zdeněk Škromach a Jiří Zimola snad slíbili zachovat mlčenlivost o schůzce konané za zády stranického předsedy Sobotky. Poslední účastník schůzky Milan Chovanec volil mezi eventuelní dohodou mlčení a lhaní kolegům, přátelům a voličům a prozrazením pravdy. A zvolil právě pravdu o existenci schůzky s prezidentem. Jen to mělo být dříve. Ostatní ještě chvilku lhali, pak kapitulovali.

Co si zaslouží ti, co lhali? Doufám, že verdikt zazní a nebude pro ně příznivý. Co kdyby opět je napadlo hledat tajně pokyny mimo svou stranu?